Mistři světa-Michail Botvinnik
Michail Botvinnik
Michail Mojsejevič Botvinnik
byl sovětský ruský šachový velmistr, mistr světa v letech 1948 - 1957, 1958 - 1960
Byl také významným šachovým teoretikem a pedagogem, zabýval se i počítačovým šachem. Stal se neskutečně vlivnou osobou sovětského šachu a hlavou sovětské šachové školy.
V roce 1925 porazil čtrnáctiletý Michail Botvinik v simultánce mistra světa Capablanku. Možná že by si toho málokdo povšiml, nebýt udivující přesvědčivostí, se kterou mladý šachista donutil slavného soupeře ke kapitulaci.
Avšak sotva mohl tehdy někdo předvídat,že za pouhé dva roky bude z mladého šachisty mistr a za šest let dokonce mistr země, že jako první ze sovětských šachistů získá titul velmistra a stane na vrcholu šachového Olympu.
Botvinnik si organizoval život promyšleně a metodicky. S šachovou hrou se seznámil poměrně pozdě, ve dvanácti letech. V tomto věku již leckterý z jeho vrstevníku dosáhl na šachovnici značných úspěchu. Avšak Botvinnik měl jiné přednosti: pevný charakter, nesmírnou vůli a cílevědomost. Od samého začátku se u něho projevovaly ty vlastnosti, které mu spolu s vynikajícím talentem pomohly dosáhnout nejvyšších sportovních úspěchu, stát se uznávaným představitelem sovětských šachistů.
A ještě jedna zvláštnost se u Botvinnika od zažátku projevovala: Samostatnost šachového myšlení. Nejenže věděl co chce, ale věděl také, jak toho dosáhnout. Vypracoval si vlastní systém přípravy k utkáním: všestranná analýza vlastních partií, hluboké psychologické studium soupeře, co nejpřísnější denní režim.
S železnou houževnatostí a neutuchající energii zdokonaloval Botvinnik v těchto i následujících letech své šachové mistrovství. Byl-li zprvu šachistou jemného pozičního stylu, stal se v dalších letech skvělým mistrem útoku.
Především se upevnil jeho vědecký přístup k šachům. Vzdal se teorie zahájení v starém smyslu tohoto slova. Místo variant rozebíral Botvinnik celé systémy; jeho rozbory udivují pronikavostí a dokonalostí. K tomu se druží vybroušená technika hry, velkolepé kvality bojovníka, vpravdě nezlomný charakter.
Být první je čest, ale je to i obtížné. Botvinnikovi se podařilo být první nejen v soutěžích; v čele sovětských šachistů klestil cestu i ostatním. S jeho jménem jsou spjaty první triumfy sovětské šachové školy na mezinárodním fóru.
Turnaje v Nottinghamu v roce 1936 se zúčastnili Alechin, Capablanka, Lasker, Euwe a další slavní velmistři. Vyhlídky sovětského šachisty se nehodnotily příliš vysoko. Avšak Botvinnik vyvrátil všechny předpovědi; dělil se s Capablankou o první místo. Alechin tehdy prohlásil, že Botvinnik má všechny předpoklady stát se v blízké době mistrem světa. Už rok předtím dosáhl Botvinnik podobného úspěchu na silně obsazeném turnaji v Moskvě, kde se dělil o první místo s československým velmistrem Salo Flohrem a předstihl Laskera i Capablanku.
To, co se zdálo být blízko, bylo náhle velmi daleko. Dvanáct dlouhých let musil Botvinnik čekat na příležitost. Ani tyto roky nebyly promarněny. Botvinnik je věnoval hluboké analytické práci, jež mu umožnila získat ještě širší a přesnější znalosti šachové hry.
Již v roce 1938 začaly jeho rozhovory s Alechinem o zápase o titul mistra světa. Mistr světa se zápasem souhlasil, avšak než se mohl uskutečnit, vypukla druhá světová válka. Po jejím skončení se pokračovalo v jednání, jež bylo v roce 1946 přerušeno smrtí mistra světa.
Kolem uvolněného šachového trůnu se rozpoutal boj; těch, kdo by na něj chtěli usednout, bylo mnoho. V roce 1947 se kongres FIDE usnesl uspořádat v ubnu a květnu 1948 zápasový turnaj o mistrovství světa za účastí šesti nejsilnějších šachistů světa - Botvinnika, Euwa, Kerese, Smyslova, Reshewského a Fina. Fine se však účasti vzdal. Na turnaji skvěle zvítězil Michail Botvinnik.
Tím začala Botvinnikova patnáctiletá "vláda". Dvakrát za tu dobu o šachovou korunu přišel, v roce 1957 ho o ni připravil Vasilij Smyslov, a v roce 1960 Michail Tal, ale pokaždé jen na jediný rok. V odvetných zápasech titul opět dobyl.
Po prohře v zápase s Petrosjanem v roce 1963 se Botvinnik vzdal účasti v bojích o titul mistra světa. Nebylo to proto, že by mu ubývalo šachové síly, jeho další výsledky v turnajích tuto domněnku vyvracejí. Botvinnik však nesouhlasil se způsobem, jakým se o titul mistra světa mělo bojovat, a zpronevěřit se svým zásadám nemohl a nechtěl.
Téměř polovinu století hrál Botvinnik šachy a účastnil se velkých turnajů. Sedmkrát se stal mistrem Sovětského svazu, nejednou stál v čele šachového družstva Sovětského svazu, na šachových olympiádách.
Vždycky se snažil o nejplnější vyjádření vlastní osobnosti. Nebylo ani jediné oblasti šachů, do které by byl nezasáhl. Jako opravdový mistr vstupoval do arény s vlastními, vlastnoručně vykovanými zbraněmi. Nelze být mistrem světa, a neříci ke hře závažné slovo, nepřinést do šachového umění něco nového.
Jeho knihy a články jsou stručné, avšak obsažné. Nesmí se zapomínat, že mnohostrannou šachovou činnost dokázal úspěšně spojit s důležitou vědeckou činností. Byl profesorem, doktorem technických věd. I dnes věnuje velkou pozornost vypracování programu pro stroje, které hrají šachy. Také v této oblasti jdou jeho výzkumy do hloubky a jsou originální.
Je obtížné plně zhodnotit Botvinnikovu roli ve vývoji šachů. Byl a zůstane monumentální postavou šachových dějin.
Odkazy :
http://www.so-tj-sokol-mosty.wz.cz/Kronika/kronika2.html
www.so-tj-sokol-mosty.wz.cz/Kronika/kronika2_6.html
