Vasilij Smyslov

Vasilij Vasiljevič Smyslov ( 24. března 1921, Moskva – 27. března 2010, Moskva)

byl ruský šachový mezinárodní velmistr a mistr světa z let 1957 až 1958 za Sovětský svaz. ¨

Jeho hra byla proslulá pověstnými pozičními souboji a precizní koncovkou.

Šachy se naučil hrát již v šesti letech, ale až od roku 1935 však nikde nehrál, pouze studoval knihy. Původním povoláním byl novinář, studoval i hudbu (operní zpěv). Jeho šachová kariéra byla mimořádně dlouhá. První žákovský turnaj hrál v roku 1935, naposledy hrál roku 2001 ve věku osmdesáti let. Potom, zřejmě kvůli velmi slabému zraku, hrát přestal.

V letech 1952 až 1972 hrál devětkrát za vítězný celek SSSR na šachových olympiádách

V roce probíhal v Moskvě mezinárodní turnaj. Mezi jeho stálými návštěvníky byl Vasilij Smyslov, vysoký čtrnáctiletý mládenec s výrazem vážnějším, než jaký odpovídal jeho věku. Přicházel do turnajového sálu jako jeden z prvních a jako poslední jej opouštěl.

Se zbožnou úctou hleděl na slavného Laskera. To je on, ten veliký učenec, jehož vítězství přijímal šachový svět s nadšením více než čtvrt století.

S tvářemi mnoha z těch, kteří teď seděli na jevišti, se Vasilij zatím setkával jen v knihách. A teď viděl ty šachové kouzelníky za šachovnici, a kdo ví, třeba se mu podaří aspoň poodhalit roušku skrývající tajemství jejich úspěchů.

Sebe Vasilij nemusil tehdy pokládat za začatečníka. V té době měl za sebou již osmiletou stáž na domacích turnajích.

A kolik zajímavých šachových knih z otcovy knihovny již stačil přečíst! Největší dojem na něho učinila Laskerova kniha "Zdravý lidský rozum v šachu". Našel v ní mnoho shodného s tím, čemu ho učil otec, nadšený vyznavač šachů.

Právě otec - jak později vyprávěl Smyslov - na něho nejvíce působil. Přišel však okamžik, kdy učitel již nemohl žákovi nic dát. A tehdy sehrál rozhodující roli velký zájem o šachy v celé zemi. Rozmach šachového myšlení v třicátých letech způsobil nástup celé plejády mladých šachistů.

Cesta Vasilije Smyslova byla typická pro mnohé sovětské mistry: partie ve škole, dům pionýrů, střetnutí s nejlepšími šachisty.

Určující rysy jeho charakteru byly především hloubavost, serióznost, odmítání vnějších efektů. Logice šachového boje dával přednost před líbivými matovými útoky a kombinačními bouřemi.

Kariéra velkých šachistů mívá jisté zvlášť významné předěly. Prvním takovým předělem byl pro Smyslova rok 1938; tehdy zvítězil ve všesvazovém dorosteneckém přeboru a na první pokus splnil normu pro udělení titulu mistra sportu, když se v přeboru Moskvy dělil o první místo.

Potěšitelný byl nejen sportovní úspěch, nýbrž Smyslovovo mistrovství, udivující objektivita a sebekritičnost sedmnáctiletého chlapce. Překvapovala jeho technika, jeho umění převést i ten nejfantastičtější úmysl v jemný matematický propočet.

Dalším předělem byl rok 1941; za třetí místo na XII. Mistrovství země a za třetí místo v zápasovém turnaji o titul absolutního mistra Sovětského svazu byl Smyslovovi přiznán titul velmistra.

Jeho svérazný styl byl středem pozornosti. Ano, na první pohled to vypadá, že děla tahy, které by mohl udělat kdokoli jiný. Ale Smyslov vyhrává, a ti druzí ne. Smyslov skoro nikdy přímo neútočil, nehrozil matem, ubíral se spíše tajnými stezkami, o kterých věděl jen on sám. A běda tomu, kdo se neuměl orientovat v jeho skrytých úmyslech. K vítězství mu postačila i malá, téměř mikroskopická výhoda.

Avšak nejvýznamnějším předělem byl útok na šachový Olymp. Vedla k němu dlouhá a obtížná cesta. První pokus v zápasovém turnaji pěti nejsilnějších velmistrů světa v roce 1948 nebyl korunován vítězstvím, avšak Smyslovovo druhé místo byl velký úspěch. Smyslov se stal druhým šachistou na světě. Od druhého k prvnímu je blízko, je to jen jeden, jediný krok, avšak učinit jej bývá často velmi obtížné a někdy dokonce nemožné.

Při druhém pokusu v roce 1954 stál v tvář už jen Botvinnikovi. Smyslov byl o šest let nejen starší, ale i moudřejší. Cítil, že má dost sil, aby vyzval mistra světa k boji. A boj to byl velký, i když se zprvu Smyslovovi nedařilo.

Nebyl sice poražen, vyhrát však také nedokázal. Remízou 12:12 uhájil Botvinnik titul mistra světa.

Jen kdyby se naskytla ještě jedna taková možnost! Teď už Smyslov ví, jak je třeba s Botvinnikem bojovat. Po zápase s Botvinnikem touží však i jiní velmistři. Právo na zápas si musí vybojovat. Znovu demostruje Smyslov svou převahu na turnajích kandidátu mistrovství světa.

V roce 1957 se po třetím pokusu pokořit vrchol šachového Olympu stává Vasilij Smyslov mistrem světa.

Následovaly dálší soutěže, úspěšné a někdy i neúspěšné. Například v odvetném zápase s Botvinnikem Smyslov titul ztratil. Vždycky však zůstal věrný svým tvůrčím zásadám. Ještě v roce 1982 si vybojoval účast v soutěží kandidátů mistrovství světa, a to mu bylo už 61 let.

Před několika lety se autor této knihy Vasilije Smyslova zeptal, čeho si na šachu cení nejvíce. "Důslednosti úmyslů, logiky. Ale to neznamená, že hra má být zbavena fantazie, tvůrčího myšlení. Šachy nelze stěsnat do šablony. Pro mne jsou šachy spíše umění než hra. A bez fantazie, bez tvůrčího přístupu skutečné umění neexistuje."

Smyslovy nejlepší partie působí dojmem takových děl šachového umění, na níchž nelze nic měnit, nic přidat. Každý Smyslovův tah je jednoduchý, někdy jakoby samozřejmý, avšak tahy vytvářejí pevný řetěz, který se málokomu podaří přetrhnout.

Vybrané partie :

http://www.chessgames.com/perl/ezsearch.pl?search=Smyslov

Odkazy :

http://www.so-tj-sokol-mosty.wz.cz/Kronika/kronika2.html

www.so-tj-sokol-mosty.wz.cz/Kronika/kronika2.html